FF Indecision ~ 2. Přesvědčivé slovo

6. may 2011 at 20:40 | Vivi |  FF ~ Indecision

Potom zavřel oči, a jen přemýšlel. Alespoň to tak vypadalo. Posadila jsem se taky na zem, a jen jsem ho pozorovala. Byl docela v klidu na to, že mi tiskl ručník na dlaň, ze které se mi řinula krev.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptala jsem se zvědavě. Nudila jsem se, potřebovala jsem fakticky navázat nějakou konverzaci, jinak bych to tu asi nepřežila.
"Nad ničím," odpověděl prostě a ani neotevřel oči.
"Přede mnou nic tajit nemusíš," koutkem oka jsem se na něj podívala a zašeptala: "já nic neprásku."
Jen se uchichtl a konečně otevřel oči. "Já před tebou nic netajím," přesvědčivě se na mě smál.
"Tobě by člověk uvěřil, i kdyby jsi plácl tu nejnesmyslnější a největší pitomost," řekla jsem, a trochu ze zasmála svým vlastním slovům. Trochu jsem se zamyslela, a i když jsem to nechtěla říct, prostě jsem to vypustila z pusy. Chtěla jsem znát odpověď. "Proč tu ještě sedíš?"
"Možná proto, že čekám, až se ti to trochu sklidní a já ti budu moct obvázat ruku." odpověděl tak znuděně, jakoby mi to mělo být úplně jasný. "A proč tu sedíš ty?" zeptal se. Nezajímalo ho to, jen chtěl pokračovat v konverzaci a opáčit otázku.

"Přeci si čekám na ten obvaz, ne?" znuděně jsem se mu podívala do zavřených očí a usmála se. Nad oplatou, že tu musí sedět, protože do mě vrazil a ani mi nepomohl uklidit, a tak tu teď kvůli tomu dřepí.
"Proč jsi se tolik změnil?" musela jsem se prostě zeptat.
"Jak to jako myslíš?" otevřel zaujatě oči a víc se narovnal, opřený o kuchyňskou skříňku.
"Jsi.. prostě jiný." zasmála jsme se. Nevěděla jsem, jak jinak ho popsat.
"Chceš říct, že už postrádám humor, jo?" ztratil úsměv, protočil oči a koukl na mě. Pokrčil obočí a hypnotizoval mě, než jsem se rozesmála. "Ale né, myslím.. že se k ostatním chováš líp," promluvila jsem, "až na pár čůz co potkáš a vysaješ je." promluvila sem o něco hlasitěji a protočila jsem oči. "Tak proč? Proč jsi se tak změnil?"
Najednou víc zaostřil oči na mě, pak uhnul a přemýšlel. "Myslím že už se ti ta ruka zklidnila, skočím pro obvaz." změnil téma, a svou upíří rychlostí se vypařil. Nemusela jsem čekat moc dlouho, protože tu byl hodně rychle. Díval se na mě docela komicky. V jedné ruce držel obvaz, a v druhé nějakou vatu nebo co. "Tak se posaď," řekl mi.
Rozsvítil světlo v kuchyni a já se vyhoupla na kuchyňskou linku. Popošel ke mě, uchopil mou zraněnou ruku. Ani se mi nepodíval do očí a začal rozmotávat ručník, který jsem měla kolem ruky. Když jsem mu pohlédla do tváře, bylo vidět jeho velké úsilí, aby ho nepřepadla ta neovladatelná touha po krvi. Jakmile ručník sundal, hodil ho někam do rohu. Potom vzal nějakou vatu, nerozpoznala jsem, co to je, a jemně utíral krev okolo rány. Bylo vidět, že je dost vynervovaný a pere se sám se sebou. "Prosímtě dej mi to." vytrhla jsem mu tou zdravou rukou tu vatu z ruky, a začala si to otírat sama. Vůbec nerozumím těm všem obvazům a různým blbostem k tomu, protože mi to vždycky dělala Jenna nebo učitel tělocviku. Podle toho, jak často jsem padala. Co nejvíc jsem setřela krev okolo té rány, když si toho Damon všiml, vzal nějaký vatový polštářek (zase nevím, o co de, dost do toho kybluju) a přitiskl ho na ránu, jemně, aby mě to nebolelo. A pak vzal obvaz, a celkem rychle mi obmotával ruku. Jakmile to dodělal, přešel ke skříňce naproti, vytáhl menší skleničku, a nalil si do ní whisky, už šel zase pít. Potichu jem slezla z linky s obvázanou rukou, řekla jen prosté 'děkuju' a odcupitala jsem do postele. Byla sem fakt hodně unavená, jakoby to trvalo celej den.

Probouzela jsem se s otravnou náladou. Vstala jsem z postele, a porozhlédla jsem se v pokoji. A zahlédla Stefana už na nohou.
"Dobré ráno," řekl a krátce se usmál.
"Dobrý.." zabručela jsem. Vůbec se mi nechtělo vstávat. Když jsem se dokopala k tomu, abych z ní vylezla, zalezla jsem do koupelny, kde jsem se převlékla do džín, vzala jsem si bílé tílko a na to tmavě modré triko s krátkými rukávy. Učesala jsem své dlouhé hnědé vlasy, a vydala se rovnou za Stefanem. Když jsme oba seběhli shody, Stefan se zastavil a divně zíral na zem. A sakra! "Stefane, já ti -" nemohla jsem domluvit, protože Stefan dal otázku dřív, než jsem já stihla domluvit větu.
"Co se to tady sakra stalo?" zeptal se udiveně Stefan a začal zírat na mě. Shody pak seběhl Damon, na posledním shodu se zastavil, když uviděl Stefana u toho bordelu.
"Ouu.." zaksichtil se Damon a zamračil se, jakoby k tomu cítil odpor. Stefan se na něj jen tázavě díval, a tak Damon pokračoval. "Jop, tohle, noo.." přemýšlel chvíli. "Elena se courala!" vyjekl Damon a usmál se na mě svým plným úsměvem.
"Jak to myslíš courala?"
"Však ty víš.. potichu slezla s postele, seběhla shody... tajně šla pozdě v noci.. no courala prostě." protočil oči a koukl se zároveň na mě a na Stefana.
"Jsi opilý." řekla jsem otráveně a jen na něj zírala.
"Jdu pro auto." řekl prostě Stefan a zmizel ve dveřích.
"Nedělej že's o tom nevěděl." zamračila jsem se na něj.
"Nevěděl jako co?"
"Že jsi nevěděl, že nesu sklenici vody, a že jsi do mě úplnou náhodou vrazil, to ti fakt nesežeru."
"A kdo tady jako říká, že jsem to nevěděl?" usmál se na mě opile. Podnapilý, nebo spíš rovnou opilý člověk, v tomhle případě upír, vyklopí všechno, ale ptát se ho na něco, jsem neměla čas. Letěla jsem za Stefanem a rovnou do školy.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Návštěva

~ K L I K N I ~ 100% (2399)

Comments

1 Vampire´s girls...píše Damie Vampire´s girls...píše Damie | Web | 6. may 2011 at 21:51 | React

Vivouši! :D Teď nezaspím ! :D

2 selenagomez-sk selenagomez-sk | 6. may 2011 at 22:03 | React

fajnové!

3 Carry Carry | Web | 7. may 2011 at 6:39 | React

Potom si to prečítam ked prídem ale určite je to bombastické ♥

4 Marcy Marcy | 8. may 2011 at 18:15 | React

Suprovka :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
© 2010 - 2012 ISomerhalder-fan
Layout by Vivi | isomerhalder-fan | your unlimited czech source for Nina Dobrev & Ian Somerhalder